Kravskémléko je tvořeno zhruba z 87 % vodou, ve zbylých 13 % nalezneme mléčný tuk, mléčné bílkoviny, laktózu (mléčný cukr) a malé množství anorganických i organických látek. V tomto experimentu se zaměřujeme na mléčnou bílkovinu a pozorujeme její změny v důsledku přidání kyseliny.
Časová náročnost:
příprava 2 minuty, samotné provedení 5 minut
Typ pokusu:
laboratorní (případně kuchyňský)
Pomůcky:
zkumavka, držák na zkumavky, skleněná tyčinka, filtrační nálevka
Chemikálie:
mléko, citrónová šťáva, voda
Postup:
zkumavku naplníme z poloviny mlékem
poté přidáme zhruba třetinové množství citrónové šťávy (podle potřeby můžeme později přidat)
roztok lehce naředíme vodou a promícháme skleněnou tyčinkou nebo protřepáním
Pozorování:
Po přidání citrónové šťávy do mléka pozorujeme vznik bílé sraženiny.
Citrónová šťáva obsahuje kyselinu citrónovou, která způsobuje tzv. denaturaci bílkoviny v mléce (mléčnou bílkovinu z většiny tvoří kasein). Při denaturaci bílkovina ztrácí svoji biologickou funkci v důsledku změny struktury. V našem případě se jedná o denaturaci vratnou, což znamená, že úpravou pH roztoku můžeme bílkovinu převést do původní podoby.
Proces srážení mléka se využívá při výrobě některých mléčných výrobků, například sýrů. Během výroby sýrů lze využít nějakou vhodnou kyselinu, velice často se do mléka kvůli denaturaci ale přidávají enzymy, tzv. proteázy. Tímto vytvoříme směs tekutých syrovátek a měkké pevné látky - sýřeniny, která se využívá jako výchozí surovina při přípravě sýrů.
Bezpečnost:
Při tomto pokusu nepracujeme s žádnými nebezpečnými látkami.
Poznámky:
Vedle vratné denaturace existují i nevratné denaturace. Příkladem takové reakce je např. vaření vajec. V tomto případě neexistuje způsob, jak obnovit biologickou aktivitu bílkoviny a tzv. ji renaturovat.
