Časem budou pokusy z kroužku přibývat. A pokud vše vyjde, bude kroužek probíhat více let. Proto zde je tato sekce - budu se snažit ve vedlejší sekci vždy mít "čerstvé" pokusy z jednoho roku a ostatní pokusy budu schovávat zde, aby neupadly v zapomnění.
Školní rok 2019/2020
Školní rok 2019/2020 byl poněkud odlišný, přesto se mi podařilo tímto rokem rozjet Chemický kroužek na gymnáziu v Broumově. Během několika měsíců jsme tak mohli se studenty vyzkoušet několik zajímavých, poučných a snad i zábavných chemických experimentů, z nichž některé jsou popsány v odkazech níže.
Zbarvení červené cibule je zapříčiněno anthokyany, které se vyskytují ve vakuolách rostlinných buněk. Barva anthokyanů se mění v závislosti na pH, v zásaditém prostředí bývají modré nebo zelené, v kyselém prostředí mají červenou barvu. Anthokyany lze tedy použít jako acidobazické indikátory. Při použití červené cibule nejsou barvy výrazné, mnohem lepšího výsledu lze dosáhnout použitím červeného zelí.
V mytologii se na mnoha místech setkáváme s přeměnou vody ve víno. V té řecké toto dokázal Dionýsos, bůh vína a nespoutaného veselí. Chemici nejsou bohové, ale také mají svá kouzla.
Faraonovi hadi je jeden z efektních pokusů, který jistě patří do hodin chemie. Je založen na rozkladu cukru a jedlé sody za tepla, přičemž vzniká černý sloup připomínající hada.
Při pokusu Modrá baňka využíváme vlastnosti methylenové modři, která má odlišnou barvu při redukci a při oxidaci (řadí se totiž mezi redoxní indikátory). V našem případě bude oxidačním činidlem kyslík a redukčním činidlem bude glukósa (redukujicí cukr).
Některé prvky, sloučeniny a kationty některých kovů, především kationty alklaických kovů a kationty kovů alkalických zemin, zabarvují plamen charakteristickými barvami. Této vlastnosti se využívá například v plamenových zkouškách, které slouží ke zjištění, zda jsou v daném vzorku tyto kationty přítomny (kvalitativní analýza vzorku - zajímá nás, co je vzorku). Během tohoto pokusu se nám zbarví plamen do modra až modrozelena. Víte proč?
Tvrdost vody v podstatě popisuje podíl mineralizace vody – čím více minerálních látek je ve vodě obsaženo, tím je voda tvrdší (tj. hůře se v ní pere, vytváří se díky ní vodní kámen v rychlovarné konvici a podobně).
Mnoho poukusů je založeno na neutralizační reakci, tj. na reakci kyseliny se zásadou (např. Hrozící ruka, Tančící rozinky, Hasicí přístroj, ...). V našem případě reaguje hydrogenuhličitan sodný s kyselinou osctovou za vzniku mnoha molekul oxidu uhličitého. Díky přítomnosti saponátu v roztoku vzniká velké množství pěny.
Vodík je nejlehčí a nejjednodušší prvek a v periodické tabulce prvů mu patří zasloužené první místo. Jedná se obezbarvý plyn bez chuti i zápachu. Je však hořlavý a s kyslíkem vytváří výbušnou směs.
Při určování pH látek (tedy když zjišťujeme, jak moc je látka kyselá nebo zásaditá) nepoužíváme pouze acidobazické indikátory, u kterých využíváme tu vlastnost, že mění barvu podle pH prostředí, ve kterém se vyskytují, ale používáme i tzv. pH papírky.
